Ve třídě se děti baví o svých prarodičích. Děti si povídají o tom, jak žili, co dělali, kde byli. Na řadě je Pepíček, který říká: „Paní učitelko, můj dědeček měl strašnou smrt, on zemřel v koncentračním táboře.”
Učitelka na to: „To je strašný, Pepíčku, tvůj dědeček byl opravdu hrdina. A jak se to stalo?”
„No on se ožral a spadl ze strážní věže.”
Další vtipy z kategorie
Ve škole vysvětlují základy první pomoci: „Co bys dělal, kdyby tvůj bratříček spolkl klíč?”
Pepíček: „Lezl bych domů oknem.”
-
+


15. 12. 2011
Synonymum pro slovo „našeptávač” je „Vladimír Čech”.
-
+


15. 12. 2011
Říká, že nemá peníze a jezdí do školy autobusem!
-
+


15. 12. 2011
Remíza je opakovaná míza.
-
+


15. 12. 2011
Na kalkulačce se to dá těžce provozovat.
-
+


15. 12. 2011
„Pepíčku, zase jsi přišel pozdě! Stane se to ještě jednou a...” Paní učitelka si nemůže vzpomenout.
„Tak mě vyhodíte?” ptá se Pepíček. „No to mi říkal tatínek taky, když mě odvážel na smetiště...”
-
+


15. 12. 2011
Nehty se pilují pilkou.
-
+


15. 12. 2011
Paní učitelka poučuje třídu: „Děti, nelíbejte nikdy zvířátka, můžete od nich chytit nějakou ošklivou chorobu, znáte určitě nějaké takové případy.”
Přihlásí se Pepíček: „Prosím, já znám takový případ. Naše teta líbala našeho pejska.”
„A jaké to mělo následky, Pepíčku?” ptá se paní učitelka.
„Pes chcípl!”
-
+


15. 12. 2011
Dějepis: „Vysvětli nám, co to byla města věnná, Trojane.”
„Prosím, to byla taková, která král někomu věnoval. Jako kdybych třeba přišel do hospody a povídám hospodskému: Nechtěl bys Prahu? Jestli ano, tak je tvoje.”
-
+


15. 12. 2011
Fidlovačka, aneb samá krev a samá rvačka.
-
+


15. 12. 2011